Pěší turistika | Přechod Höllengebirge
Přechod pohoří Höllengebirge z parkoviště na východní straně jezera Vorderer Langbathsee, přechod realizován v květnu 2011. Optimální je dorazit na parkoviště u jezera v pátek večer, místa dost, u jezera byla před půlnocí dokonce otevřená celkem dobrá restaurace. Cesta je poměrně snadná, z dálnice z Lince směrem na Salzburg sjezd směrem na Ebensee, dále podél Traunsee, v Ebensee je třeba dát pozor a najít směr na jezero Vorderer Langbathsee. Další den ráno – nejdříve se musí vyrazit kousek zpět po příjezdové cestě. Po pár set metrech turistická značka odbočí doprava na jih, začíná výstup od jezera do horní části pohoří. Výstup je to klasický, po cestičkách a později pěšinách lesem, stále po červené. Po dosažení horních stanic lanovek (Feuerkogel – takový nic moc vzhledný shluk různých budov, ale řada z nich jsou „vajcnoviště“, tedy vhodné využít k občerstvení nějakým dobrým Weissbierem) se pokračuje převážně směrem na západ. Dílčím cílem je Alberfeldkogel 1707 mnm., ke kterému jsou informace, že je zde úplně nově postavená ferata. V den naší návštěvy byla už druhý den otevřená. Skála se najde snadno, je výrazně viditelná, taktéž z údolí od jezera. Samotná ferata ale začíná trochu zvláštně – téměř celá její výška se musí nejdříve sejít dolů na nástup. Pak se šplhá zase nahoru. Inu tak trochu zajištěná cesta odnikud nikam. Ferata je vedena na efekt po výrazném skalním hřebínku – není to špatný, když už jsme tady, ale jen kvůli této feratě bych se sem nevláčel. Z Vrcholu se pokračuje plus minus nahoru dolu dále směrem na západ (jihozápad) na plánovaný opěrný bod – Riederhuette, chata Alpenvereinu. Chata není špatná, ale je malá (lépe dopředu zamluvit místo) a ten „číšník“ je nějakej divnej. Porce jídla také nic moc velikost, takové běžné „české“ porce. Ale jinak prostředí je příjemné, před chatou jsme popili nějaké to pivo a víno a na chatě lze strávit příjemný večer – zde je tedy vhodné přenocovat. Sobotní etapa trvala pohodovým tempem asi 6 – 7 hodin. Další den se pokračuje dále směrem na západ. Stále převážně klečovým porostem, přes jednotlivé vrcholky pohoří, kde nejvýraznější je Gruenalmkogel 1821 mnm, ze značené trasy je to pár desítek metrů odbočka. Nakonec se cesta stáčí dolů po nevýrazném hřebeni a dále je nutné vystoupat na protisvah do sedla pod Brunnkogelem. Cesta údolíčkem je místy trochu náročnější (velké kameny apod.) a začíná to být i trochu únavné. Až v sedle (křižovatka turistických cest) se cesta definitivně otáčí směrem na severovýchod a později na východ a prudkým klesáním (zajištěno místy lany) se sestoupí k jezeru Hinterer Langbathsee. Dále už je jen nutné přejít od jednoho jezera k druhému na výchozí parkoviště. Při závěrečném přechodu mezi jezery je žízeň již veliká, druhý den (v našem případě neděle) byl docela dlouhý pochod (asi 8 hodin cesty).
Parkoviště u jezera Vorderer Langbathsee
V jezeře Vorderer Langbathsee
U jezera Vorderer Langbathsee, horní stanice lanovek Feuerkogel, chata Riederhuette
ne
Kompass č.18
Komentáře k této trase
Trasy a cesty v okolí
V okolí najdete
Webkamery v okolí
© cestydoprirody.cz, 2011-2013 | Weather forecast from yr.no, delivered by the Norwegian Meteorological Institute and the NRK
U těch pěších turistik je podle mě nejdůležitější se dopředu vybavit. Když jsem chodila s tchýní, tak jsme vždy dole na základně udělali třeba https://mlsnavarecka.cz/…a-mramorova/ hrníčkoovu bábovku a teprve jakmile jsme ji zabalili do alobalu, tak se mohlo vyrážet. Taková bábovka je na vrcholku nejvíce poptávané alespoň v naší skupině. Chlapi se můžou přetrhnout.
můžete prosím upřesnit kde se dá první noc z pátka na sobotu přespat, díky