Tato trasa vás zavede za krásami Českého Krasu, které jste ještě nenavštívili, pokud jste šli mnou popsanou podzimní část. Jako vhodné období doporučuji jaro.

Do Zdic se dostanete autobusem nebo vlakem z Prahy. Poté je potřeba absolvovat kus cesty po silnici, ale červená se zelenou brzy odbočí a za chvíli jste v lese. Hned toto místo je moje oblíbené, protože na jaře zde roste spousta sasanek a petrklíčů. Občas lze najít také modř podléšek.

Pod Holým vrchem opustíte červenou a po zelené pokračujete dál. To, co jste sem nastoupali, tak skoro ztratíte a před vámi je výstup na Koukolovu horu, kde je hezká kaple.

Kolem bývalého lomu na vrcholu pak po žluté opět prudce spadnete dolů až na silnici. Cesta naštěstí není nijak frekventované a vede mírně z kopce, takže rychle uteče.

Na konci Havlíčkového Mlýnu žlutá prudce odbočuje přes louku, která je v jarním období plná blatouchů. Přes mostek přejdete potok ke studánce a když budete mít štěstí, můžete nad náhonem spatřit hastrmana.

Pak stezka prudce stoupá k Aksamitově bráně. Z Kotýzu se otevře pohled na velkolom Čertovy schody a v trávě kolem lze najít koniklec, kterého to roste spoustu.

Po hřebínku pak dojdete až ke Koněpruským jeskyním. Když prokličkujete davy, které tam směřují, pokračujete dále po žluté směrem na Tobolku. Cestu si můžete oproti značce střihnout přes louku, kde je viditelná zkratka.

Cesta na Kodu je chvíli bohužel opět po silnici. Pak prudce spadnete do Srbska a jste v cíli. Z místní železniční stanice se můžete dostat buď zpět do Prahy nebo do Berouna.

U Koněpruských jeskyní.

ne

KČT č.36

květen 2013