Logo Cestydoprirody.cz

ROCKER & Com.

22.February 2012
Velikost písma: A A A Tisk Autor: Max Hackl (překlad: Alpenverein Edelweiss CZ, Pavla Veselá)
Co jste vždy chtěli vědět o lyžích, ale doposud jste se neodvážili zeptat.

Již léta jsme stále, ve všech možných a nemožných médiích, konfrontováni s testy a představováním vrcholně aktuálních lyží pro túry a do volného terénu. Při tom se jen tak hází s různými odbornými výrazy a mnohdy se nemůžete ubránit dojmu, že nezávislé testovací osoby jen velmi rády přejímají slovní kreace z rozličných katalogů, aniž by také jen trochu tušily, o co se vlastně jedná. Některé výrazy se ale v posledních letech vžily, a Max Hackl vysvětluje, co se za nimi skrývá. Jak si čtenář brzy všimne, jedná se zde méně o lyže orientované na výstupy, a spíše o takové, u nichž jde zejména o radost ze sjezdu – a méně o hmotnost.
Hlavní foto článku
Fotografie v článku: Max Largo

Hledáte lyže? Na túry a jízdu terénem mimo sjezdovku? Potom se nelekejte, když se budete muset zabývat na internetových stránkách a v katalozích většiny výrobců s následujícími anglickými výrazy ( Něco předem: prosím, nehleďte na všechno úzkoprse. Zde neexistují jednoduché definice a pravidelně se různými přirozeně znějícími anglikanizmy míní totéž).

Freeriding

„Freeriding“- nejvíce zneužívaný výraz poslední zimy: Freeriding je „ten“ megatrend a všichni výrobci chtějí k němu nabídnout materiál a oblečení. Freeriding neznamená nic jiného než jízdu na lyžích mimo sjezdovku. Jízda s širšími poloměry přizpůsobená terénu a s trochu vyšší rychlostí k tomu nějak patří.Vzato trochu ze široka, zdá se dnes odvažné, když se freeridista „vykružovač malých obloučků“ nad touto definicí pohoršuje.

Freeskiing

U freeskiingu jde o to, provádět skvělé triky přes umělé nebo přirozené překážky. Při tom se používají lyže, které jsou zakřiveny také vzadu (Twin Tips), aby se s nimi mohlo také najíždět a přistávat pozadu. Obecně je vázání montováno uprostřed, aby se dosáhlo lepší kontroly při skákání a na překážkách. Freeskiing se může rozdělit na disciplíny Big Mountain ( na kopci v prudkém členitém terénu se skoky přes skály = Cliff Drops atd.), Slopestyle nebo Park&Pipe (v parcích s překážkami jako rails (zábradlí) a boxes (krabice) nebo jako halfpipes a přirozené můstky = kickers) také na Urban (v oblasti měst, kde – podobně jako na skateboardech – se sjíždí schody a zábradlí). Klasické poznávací znamení: XXXL – kalhoty se spuštěným rozkrokem ke kolenům a i v největší zimě jen tričko.

Backcountry

„Odlehlá oblast“ začíná mimo sjezdové tratě a zahrnuje vše od různých variant jízdy až po klasický skialpinismus. Když při tom Američané používají pásy, potom se označují jako „backcountry lyže“.

All Mountain

S lyžemi pro all mountain se můžeme zabavit dokonce „na celém kopci“. To znamená, že jízdní vlastnosti jsou vyvážené a lyže jsou vhodné pro sjezdové tratě a také pro volný terén – jde o kompromisní lyže.

Sidecut / Taillierung / Krojení

Krojení lyže se též označuje jako sidecut (vykrojení lyže). Popisuje rozměr lyže na nejširším místě na špičce, nejužším místě ve středu lyže a na nejširším místě na jejím konci. Sama o sobě šířka ve středu lyže většinou vypovídá o oblasti použití a proto se tento rozměr s oblibou používá pro charakteristiku lyží: Většina all mountain modelů má střední šířku cca 90 – 100 mm, zatím co téměř všechny širší modely jsou určeny primárně pro freeride a ježdění v prachového sněhu neboli powder ( = opravdu hluboký sníh).

Jestliže je lyže na špici a na konci v poměru ke středu lyže velmi široká, tak se hovoří o „silně krojené“ lyži. Ta umožňuje krátké rychlé oblouky, ale reaguje citlivěji a je náchylná při vyšších rychlostech k nestabilitě. „Slabě krojená“ lyže slibuje naproti tomu více klidné jízdy, ztrácí ale na schopnosti otáčení. Freeride lyže jsou ve srovnání s all mountain lyžemi méně vykrojeny, aby se zajistila maximální stabilita. To je neuvěřitelně uklidňující, když se pohybujete ve vyšších rychlostech na terénu s vyjetými stopami, a hodně náročné na sílu, když na konec musíte projet hustým lesem krátkými oblouky…

Sidecut / Krojení lyže Postranní výřez nebo vykrojení se jmenuje poměr nejširší ho místa na špičce, nejužšího uprostřed a nejširšího místa na konci lyže. Z toho vychází přirozený rádius, který je udáván u všech lyží (v praxi závisí ještě na dalších faktorech jako na tvrdosti, torzní pevnosti, atd). O charakteru lyže nejvíce vypovídá rozměr šířky uprostřed lyže.

Linie průhybu / Flex

Každá lyže má charakteristickou linii průhybu, která se také nazývá flexem. Téměř každá lyže je vyladěna tak, že je uprostřed nejtužší, na konci trochu měkčí a na špici nejměkčí, aby umožnila jednoduché zahájení oblouku. Podle oblasti nasazení, jízdní dovednosti a tělesné váhy se pak volí tvrdší nebo měkčí lyže. Principielně platí: Čím měkčí je lyže, tím je reakčně slabší – pozitivně formulováno: odpouští chyby – proto má tendenci lepší jízdy v hlubokém sněhu. Tvrdší lyže jsou upřednostňovány agresivnějšími lyžaři, protože tyto jsou precizněji kontrolovatelné a také drží stopu při vyšších rychlostech a v rozježděném terénu. S opravdu tvrdými terénními lyžemi bude spokojen a bude mít požitek jen znamenitý lyžař, který jede každý oblouk s plným nasazením a který je na 100% ovládá – rozhodně to není nic pro relaxační uvolněnou jízdu dolů. Proto zde platí: Mezi pánskými a dámskými modely má smysl dělat rozdíl jen v tom, že by se měly prodávat také modely s kytičkami. Jinak je zde pouhým kritériem tělesná váha: Vážím-li 55 kg nemohu protlačit tvrdou lyži – jedno zda se jedná o muže nebo ženu.

Způsob provedení

Jádro

Jádro lyže by mělo být ze dřeva, aby umožnilo dobrý kvalitní sjezd. Některé lyže jsou naproti tomu vypěněny, to znamená že pěna ( většinou PU = polyuretan) je vstřiknuta injekcí do skořápky lyže. Tyto lyže jsou cenově příznivější a většinou jsou lehčí než modely s robustním dřevěným jádrem. Většinou jsou ale velmi ovlivnitelné chladem. V místním obchodě s lyžemi jsou takové lyže na omak vyladěné a pružné, ale při použití v minusových teplotách mohou úplně ztuhnout – kromě toho nemají často zcela jednoduše příjemnou linii průhybu. Proto se dobrá lyže sestává z dřevěného jádra, které je obklopeno (biaxiálním) laminátem. Aby se zvýšila pevnost v krutu, používá se s oblibou také kovový laminát, což činí lyži přirozeně těžší. Naopak pro alpinistické lyže orientované na výstup, kde jde o hmotnost, se používají často lehká stavební jádra. To jde potom téměř vždy na úkor jízdních vlastností, ačkoliv také i zde existují lepší „kompromisní“ lyže, které při udivující malé váze přesto vykazují do jisté míry přijatelné vlastnosti pro sjezd ( ale jako je to často v životě: také zde neexistuje prase, které snáší vejce, dává vlnu a mléko). A je ale také nutné zmínit, že pravděpodobnost, že se vytrhne vázání, je u kovového laminátu podstatně menší než např. u jádra se vzduchovými komorami.

Sendvičová konstrukce

Sendvičová konstrukce je nejčastěji používaný způsob stavby all mountain lyží. Zde se jádro lyží přetahuje přes hrany bočnice. Ty jsou většinou zhotoveny z ABS ( = acrylnitril-butadien-styrolu) plastu, ale mohou být také z jiných materiálů. Čím příkřejší je úhel bočnice ke hraně, tím lepší je přenos síly z vázání na hranu lyže.

Sendvičová konstrukce Různé komponenty jsou na sebe naskládány jako „sendvič“, mezi nimi je lepidlo a potom je vše při vyšší teplotě pod tlakem spojeno. Pod horní vrstvou z plastu se nachází tlakový nebo horní pás z plastu nebo kovu, jádro lyže ze dřeva nebo plastu, tažný pás nebo spodní pás, tlumící a zpevňující vložky a obložení s ocelovými hranami. V protikladu ke cap – konstrukci je nezbytné, aby také bočnice byly z plastu.

Cap- konstrukce

U tohoto způsobu stavby jsou horní vrstvy a bočnice spojeny do jednoho kusu, který je nasazen jako skořápka na lyži. Cap konstrukce se používají často pro lyže na túry, protože jsou trochu lehčí než ty, u kterých je použita sendvičová konstrukce. Cap-stavba se v posledních letech také více používá u širších lyží pro freeride a pro lyže do hlubokého sněhu, protože tyto jsou tak jako tak lenivější a s trochou nepřímého přenosu síly je již počítáno.

Vedle toho existují ještě konstrukce tzv. torzní box a skořápková stavba a bezpočet dalších variant a různých materiálů – to bychom ale překročili rámec tohoto článku.

Cap – konstrukce Na lyži je nasazena plastová fólie – s odpovídajícím designem – a táhne se až ke hranám. Pod tím se nachází tlakový nebo horní pás z plastu nebo kovu, jádro ze dřeva nebo plastu, tažný pás nebo spodní pás, tlumící a zpevňující vložky a povlak s ocelovými hranami.

Camber / Předpětí a Rocker

Rocker – nejvíce medializované téma poslední lyžařské sezóny. Mnoho výrobců jím slibuje prvotřídní řešení pro každého lyžaře a lyžařku v každém terénu. Celosvětově! V konečném efektu jsme bombardováni marketingovými pojmy, které přesto velmi málo vypovídají o výhodách a nevýhodách této technologie. Klasické alpinistické lyže mají předpětí ( = camber = klenutí), které slouží k tomu, aby hmotnost lyžaře byla rozdělena na celou délku lyže a tím umožnila dobré držení na hraně. Tak se u lyže s velkým předpětím dosáhne tomu odpovídajícímu většímu tlaku na hrany než u lyže s menším nebo vůbec žádným předpětím. Toto držení na hraně je perfektní především u carvingových lyží na tvrdém, preparovaném sněhu a celá délka hran lyže je optimálně využita. Většinou jsou trochu tvrdší lyže také konstruovány s větším předpětím, aby se zajistila větší kontrola a hbitost. To je ve prospěch agresivního a dobrého lyžaře. Proto se dá říci, že závodní carvingové lyže bez předpětí jsou „odepsané“, to znamená k vyhození, protože nefungují tak, jak by měly.

Lyže s rockerem jsou jednoduše předpjaty do jiného směru ( negativní nebo reverzní camber), a tak mají na plochém podkladu menší držení na hraně než ty s konvenčním předpětím. To by se mělo zohlednit při volbě délky lyží: doporučuje se, aby byly minimálně tak dlouhé jako je délka těla. Jede se s nimi trochu lehčeji, protože se přenáší méně síly na hranu lyže. Čím silněji jsou lyže nahraněny, o to delší bude účinná hrana. Tím je umožněna zcela nová souhra z negativního předpětí, vykrojení a linie průhybu a s touto souhrou se pravě tvořivě experimentuje s různým vykrojením: jako např.s reverzním sidecutem, při kterém má lyže dva dodatečné kontaktní body, aby se rocker dal, jak nejvíce je to jen možné, použít optimálně a mnohostranně. Pionýrem zde byl K2, který jako první výrobce vybavil sériově téměř celou linii produktů rockerem, a především stanovil standard v oblasti sjezdového lyžování.

Částečně je rocker také udáván mírami: např. 200 mm x 3 mm znamená, že lyže v délce 20 cm má rockera, který je v nejvyšším místě vzdálen 3 mm od plochého základu. Vedle toho existují početné různé varianty rockerů a označení značek, nejprominentnější z nich nese dobře znějící název Early Rice.. Konstrukce rockera zásadně změnila především jízdu v hlubokém sněhu. Zatím co u klasických freeridových lyží musíme více pracovat nebo být opravdu rychlí a musíme být tak dobří, abychom se nepropadli do měkkého nového sněhu, tak tato technologie umožňuje se rychle pohybovat na povrchu sněhu s minimální potřebou síly. Už při pomalejších rychlostech vzniká surfovací pocit na téměř každém podkladu – což je spoustou lyžařů ( a také mnohými alpinisty) popisováno jako senzační zážitek. Znamenitá věc.

Již několik let se používá negativní předpětí také v malé míře u sjezdových a all mountain modelů, aby lyže získaly charakter „odpouštějící chyby“. Většina těchto lyží má charakteristickou stavbu s tradičním předpětím v oblasti vázání kombinovanou s lehkým rockerem na špičce. Také v oblasti alpinismu nacházíme stále častěji tento koncept.

Čím má lyže více rockera, tím lenivější je jejich chování při jízdě, protože přední kontaktní bod dosáhne teprve později na podklad.

Rocker / efektivní hran U lyže s rockerem , jejíž „špička“ se brzy začíná ohýbat „nahoru“, je délka dotyku hrany , a tudíž použitelná nebo efektivní hrana kratší – se všemi přednostmi a nedostatky. Zobrazená lyže má natištěny údaje Early Rise 180| 360; což znamená: Zobrazený rocker se jmenujě Early Rise, a když se měří od špičky dozadu, potom po 360 mm se dosáhne první kontaktní bod s podložkou; pokud by se naproti tomu u těchto lyží nepoužil rocker, byl by tento kontaktní bod již po 180 mm – je všechno jasné?

Shrnutí

Kombinace rockera a předpětí lze doporučit pro všechny terénní lyžaře a alpinisty, kteří chtějí po celou sezónu všude na horách vystačit jen s jedním párem lyží. Před nákupem je třeba nechat si ve specializovaném obchodě podrobně poradit – a nejlépe v terénu otestovat – který model se perfektně hodí k individuálnímu stylu jízdy. Při rozhodování o koupi hrají důležitou roli také používané boty a rovněž i požadované vázání – ale to je jiná záležitost.

Reklama:

Kam dál?

Komentáře k článku

 
 
Zatím nikdo nepřidal komentář...
 
 


© cestydoprirody.cz, 2011-2013 | Weather forecast from yr.no, delivered by the Norwegian Meteorological Institute and the NRK