Na kole jezdím už od mala. Svoje první kolo jsem dostal k Vánocům někdy v 6 letech a od té doby jsem se od něj nemohl odtrhnout. Moje první ježdění jsem si odbyl v obýváku samozřejmě jen tak bez helmy. Kolo jsem totiž dostal na vánoce a v tu chvíli se nikde jinde jezdit prakticky nedalo. Samozřejmě ježdění doma v obýváku skončilo docela pohromou, protože jsem nedostal na při zastavení na zem a hlavou prásknul do kraje stolu. No co Vám budu povídat- krve jako z prasete, křičící maminka a všichni seběhnutí okolo mě. Ještě teď si to celé pamatuju, i když už uběhlo skoro 20 let. Kdybych měl v tu osudnou chvíli helmu na kolo, neměl bych teď asi na čele skoro třícentimetrovou jizvu. Ale co, chybami se člověk učí ne? Nooo…někteří možná ano. Ale já jsem hlava dubová a není to se mnou jednoduché.

Mé začátky ježdění na kole moc bezpečné nebyly

Na kole jsem jako mladší většinou jezdil bez helmy a naštěstí se dlouhou nic nestalo. Resp. nic se nestalo hlavě. Bylo běžné, že jsem se vracel s rozbitými a odřenými koleny a lokty. Na minimotorce jsem vždycky jezdil s helmou na hlavě, ale spíše jen z donucení mého dědečka. Na kole jsem jezdil dlouhé roky, ale nadšení z něj pomalu vymizelo v pubertě, kdy mě stejně jako většinu kamarádů začaly zajímat spíše motorky, holky, diskotéky a pití. Takže jsem na kolo a cyklistiku obecně nějakou dobu kašlal a kolo chátralo v garáži. Kolem mých 18 narozenin jsem se ale rozhodl trochu více sportovat a pořídil si nové kolo. Na helmu jsem opět kašlal, což se poté ukázalo jako velká chyba.

Naštěstí jsem nedopadl nijak zle, ale bez helmy už nedám ani ránu

Začal jsem jezdit s kamarádem po horách mimo jiné i prudší sjezdy. Kamarád byl cyklonadšenec, který by bez kompletního vybavení včetně helmy na kolo neudělal ani krok. Jednoho dne jsme sjížděli ani ne moc příkrý svah, já koukal po přírodě kolem a najednou najel na vystouplý kořen, přeletěl řidítka a hlavou trefil kámen zarytý v zemi. Byla to pořádná rána, a protože jsem neměl helmu na kolo, tak jsem měl rozraženou hlavu, ze které mi tekla krev. Kamarád chtěl volat záchranku, ale já ho přemluvil, že to zvládnu. Neskutečně mě bolela hlava, ale nakonec jsem se nějak dobelhal k autu. Cestou zpět jsme to vzali přes nemocnici, kde mi zjistili otřes mozku a podezření na prasklou lebku, které se nakonec naštěstí nepotvrdilo. Z toho zážitku jsem tak poučený, že už bez helmy na kolo nevyjedu ani za roh do obchodu.

Kam dál?

• Jak správně sbalit turistický batoh – řiďte se druhem aktivity
• Cesta do přírody nafurt
• Maroko – Marrakesh a výstup na Jebel Toubkal
• Členství Alpenverein 4 měsíce pro všechny zájemce zdarma!
• MAROKO - jedinečné