Výstupovou cestu na horu Schönbichler Horn jsme si vybrali z parkoviště od přehrady Schlegeisspeicher. Abyste se dostali úplně k přehradě na nejposlednější parkoviště v údolí, budete muset překonat necelých 13 km placené cesty. Cena vychází kolem 12Eur otevírací dobu jsem zapoměl zjistit. My jsme dojeli k budce kolem 21.00 a byla už zavřená, nicméně už celou noc z naší strany by na semaforu svítila červená. Proto jsme se rozhodli risknout a za velmi pomalé jízdy a troubení v tunelech jsme se dostali až k přehradě. ALE DOBPORUČUJI PŘIJET V DŘÍVE, OBĚTOVAT PÁR EUR A NERISKOVAT.

Na parkovišti jsou sem tam cedule no camping s obrázkem karavanu. V uctivé vzdálenosti od nich jsme si rozdělali potmě stany a za ranního svítání je zase sbalili, udělali jsme tak 2 dny po sobě a žádný problém s nikým nenastal. Místní údolí je opravdu větrné, doporučuji nepodcenit a vzít si teplé oblečení. Ráno byla naměřená teplota kolem 8°C.

Cestu bych rozdělil na 2 úseky. Parkoviště → chata Furtschaglhaus 2.15 hod, chata Furtschaglhaus → Schönbichler Horn 3.15 hod. Naše tempo je pohodové, často se zastavujeme a kocháme.

1. Od parkoviště k chatě vede cesta částečně po horské silničce a poté přechází na pohodový chodníček s mnoha serpentýnamy. Nemáte-li nízko mraky už od místa, kde přehrada přechází v potok se můžete kochat nádhernými výhledy na rozsáhlé horské ledovce.
2. Od chaty na vrcholek vede cesta ještě asi čtvrtinu po zelených loukách, poté přechází na suťovisko, po kterém se chodníček klikatí až do sedla pod vrcholem a poté po hřebeni asi 40 metrů na vrchol. Posledních asi 200 metrů cesta do sedla strmě stoupá a je zajištěna lany. Není to, ale nic extrémního. Nebyli by ani potřeba, pokud zde není sníh. Pro člověka, který je poprvé ve vyšších horách by mohl být trochu problém posledních 40 metrů po hřebeni, které jsou opravdu exponované ze všech stran. Nicméně zdolat sedlo stojí také za to.

Uvedená cesta byla popsaná tak, jak bych ji viděl bez sněhové pokrývky. Nicméně, 2 dny před naším příjezdem, napadl zhruba od výšky 2500 m.n.m sníh. Zprvu jen chudý poprašek, poté příbývalo, až u vrcholku jsme odhadovali na pěkných 30cm. Dosud jsem tomu nevěřil, že by něco takového uprostřed léta bylo možné.

2. Se sněhem – zrhuba od 2700 m. n. m se chůze dost zpomalila. Všichni jsme měli alespoň trekové hůlky (nezbytnost ve sněhu) pár lidí jsme potkali bez nich a šli opravdu pomalu, na jejich místě bych nepokračoval. S přibývající výškou se kameny zcela ztratili a zbyl jen vyšlapaný chodníček ve sněhu. Přemýšleli jsme, že to otočíme, ale vzhldem k množství lidí, které se nenechalo odradit a mířílo stále k vrcholu jsme pokračovali také. Z naší skupiny měl 1 mačky – byl celou dobu na vrcholek v pohodě, lana skoro nepoužil, zatímco my jsme na zasněžené skále byli za ně opravdu vděční.

Zpětně nádherný zážitek uprostřed léta se brodit sněhem ve výšce, kde bych ho tolik nikdy nečekal. Co jsme se ptali postarších turistů odpovědi se shodovali, že v Zillertarských Alpách v naší dosažené výšce sněhová pokrývka není souvislá celoročně, ale sněhové srážky uprostřed léta, nejsou žádným překvapením. Proto buďte zde připraveni.

Celková trasa je zde: https://mapy.cz/turisticka?…

Číslo použité turistické mapy od vydavatelství KOMPASS je 37, název: Zillertaler Alpen, Tuxer Alpen. Lokace našeho parkoviště (nejlepší výchozí bod) 47.0297611N, 11.6952850E

Kam dál?

• Výstup na Säuleck (3086 m. n. m), Ankogel Gruppe
• Šerlich - vrchol
• výstup na Lenkstein (3236m.n.m) it (Sasso Lungo)
• výstup na Wildenkogel (3012 m.n.m)
• Skialpový výlet na Wildspitze (3770 mnm)