Logo Cestydoprirody.cz

Skialpinismus a freeride - vybavení pro případ nouze po x-té

15.January 2015
Velikost písma: A A A Tisk Autor: Peter Plattner a Walter Würtl
Probíhá zasedání redakce zimního vydání „Bergauf“ společně s oddělením pro sporty v horách. Jako vedoucí redaktor časopisu Bergundsteigen (Peter Plattner) jsem mohl být přítomen. Objevuje se trochu překvapující přání, aby byl vedle tradičních příspěvků lyže-boty-vázání přidán článek na téma "Vybavení pro případ nouze při alpinismu a freeridingu". Už zase. Nevím, kolikrát už jsem na toto téma psal. Přesto: Toto téma je důležité. Ne kvůli tomu, že se tak mnoho změnilo, nýbrž proto, že se téměř nic nezměnilo.
Hlavní foto článku
lavina Planneralm

Přesto, existují některé novinky u LVS (lavinový vyhledávací přístroj), lopat, sond a batohů s airbagem, uskutečněné díky vstřícnosti a částečně s hodně zavařenými mozky a vyceděnou krví. Přesto, právě přístroje nejsou při lavinovém neštěstí problémem. Od té doby, co existují tří anténové–LVS, a to je nyní už několik roků, je hledání zasypané osoby lehčí. Ještě jednou: Je jednoduché, téměř triviální, s moderním přístrojem LVS jiný moderní LVS hledat – a nalézt jej.

V rámci odpovídajícího vzdělávání „Případy nouze – laviny“ pro víkendové skialpinisty zabere zaškolení čistě tohoto hledání s LVS cca 30 min. U dobrého přednášejícího je v této půlhodině zahrnuto také sondování a vyhrabání lopatou.

V posledních letech se ukázalo, že tyto dvě poslední fáze hledání jsou důležitější: Že se při sondování zasypané osoby a její vyhrabávání lopatou může získat více času než při hledání vyhledávacím přístrojem LVS ( Lawinenverschütte­tensuchgerät – proto zkratka LVS; ne pípátkem – Piepserl, není správné označení).

Jde o základní nastavení

Proto je to jednoduše pouze extrémně namáhavé, když se nedá sáhnout po moderním 3-anténím LVS. Rovněž je také namáhavé, když se dnes na začátku lyžařské túry musí diskutovat, zda má být nyní provedena kontrola LVS nebo zda si každý musí vzít s sebou sondu. Ne, když někdo ze čtyřčlenné skupiny nemá sondu, tak se taky nic nestane, a skutečně mají některé aktuální LVS po zapnutí tak dobrou samokontrolu, že nepotřebuji žádnou další kontrolu sondou. O to ale přece nejde. Jde o základní nastavení. A podle mě to na tom „hapruje“.

Žádné místo pro egoismus

Avšak moje mínění se skutečně nepočítá. Já patřím k té skupině alpinistů, která se vehementně hlásí k vlastní odpovědnosti a chování, při kterém se bere na vědomí riziko při lezení po horách. Což znamená, že když jdou dva přátelé na lyžařskou túru a dohodnou se, že oba se vzdají LVS, lopaty a sondy – dobře, je to jejich věc. Když je jeden zasypán a druhý musí nečinně čekat, až se jeho přítel udusí, je to potom méně tragické – nemusím tomu rozumět, osobně bych to také neudělal.

Ne, argument, že jsou egoisté, protože nemohou pomoci druhému zasypanému, skutečně nezabírá: A tedy buď jsem sám na cestě, potom mi musí být jasné, že se vystavuji, obzvláště v zimě statisticky podchycenému, podstatně vyššímu riziku, protože právě tehdy nemohu počítat s tím, že mi někdo pomůže. Nebo jsem s mojí skupinou na cestě, pak mohu vycházet z toho, že mě po zasypání půjdou hledat a vyhrabou.

Je přece mnohem egoističtější, když jsem ve skupině ten, který nemá s sebou žádnou sondu, a jehož „pípák“ má sluchátka integrovaná v brašně – zatím co zbytek skupiny je vybaven adekvátně. Tím se vlastně stavím před mé kamarády na túře a hlasitě a zřetelně říkám: „Je mi jedno, když budete zasypáni, nejsem připraven si sebou vzít nutné vybavení, abych vám mohl co nejlépe pomoci.“ Naproti tomu má právě tato osoba ale dobrou šanci, že se určí místo zasypání, sondami se nalezne přesná poloha, a že bude včas vyhrabána.

Obrovský omyl

Přirozeně se předpokládá, že ostatní umí se svým moderním vybavením zacházet. Jak již bylo zmíněno, můžeme se to naučit během třiceti minut od dobrého školitele. Proč se ale stále ještě najdou zkušení alpinisté, kteří tvrdí, že hledání pomocí LVS je tak těžké, téměř nezvládnutelné a neúnosné? Domnívám se, a mám zkušenosti, že je to proto, že jsou pořád ještě na úrovni roku 1989; nebo ti, kteří jim ukazovali, jak se hledá, byli rovněž na této úrovni.

Zde se nabízí možnost odstranit jeden velký omyl u alpinismu: I když se lidé hodně a často vydávají na lyžařské túry vyžadující velkou kondici, neznamená to, že mají tušení o lavinách: ani při posouzení rizika před, ani o hledání zasypaných. To se musí vzít bez dalšího přemýšlení na vědomí. Naproti tomu mohou být čerství freerideroví začátečníci a příležitostní skialpinisté s nadváhou opravdu dobrými záchranáři po pádu laviny.

Počet skialpinistů je konstantní

Když už jsme u předsudků: V posledních letech se skialpinismus změnil. Společensky je akceptován, je přímo „in“, a vedle lezení v hale a po ferátách je namáhavou horskou sportovní disciplínou. Tento trend se projevuje především na sjezdovkách a módních lyžařských túrách, které jsou permanentně „zastopovány“ a sjížděny. Tvrdím, že počet skialpinistů, kteří pravidelně sami vytvářejí stopu a na vrcholu potkají méně než deset lidí, zůstal v posledních letech téměř stejný. To je také důvodem, proč se nestává více úrazů. Riziko uvolnění sněhového pole na stále procházené a projížděné túře je jednoduše velmi malé. Co se rovněž změnilo je „nadstavbové“ alpinistické vybavení.: Nejen LVS učinily hledání jednodušší, ale s širšími lyžemi a Early-Rise- Rockerem v kombinaci s obdivuhodně stabilními botami se dostanou nějak dolů i špatní lyžaři. Pomocí TLT- vázání a se superlehkým vybavením se mnozí dostanou také nějak nahoru podporováni pilným a pravidelným kardiotréninkem ve fitnessstudiu. Také je potěšitelné vídat: Gopro- držáky na helmě a airbag batohy.

Minimalizovat riziko úmrtí

To poslední – airbag batoh – je důrazným znamením pro všechny okolo: Tady se někdo zamyslel! Tady je někdo na cestě v maximálním bezpečí! Batoh se vztlakovým systémem skutečně pomáhá, šance na přežití po pádu laviny se zvyšuje. Ale skutečně nepomáhá tak moc, jak se dosud myslelo. Aktuální mezinárodní výzkum došel k výsledku, že nošení airbagbatohů riziko úmrtí redukuje z 22% na 13% (u obětí lavin, které byly zachyceny lavinou velikost 2 nebo větší; je to k nalezení v časopisu Bergundsteigen 3/14, www.bergundsteigen.at). Jsem nerad škarohlíd, je tu stále ještě pozoruhodný nárůst šance na přežití, ale přece jen to relativizuje výtku lidem, kteří jsou „lehkomyslní“ a cestují „bez“.

Zda ale někdo jedná lehkomyslně nebo ne se rozhodne definitivně před pádem laviny = rozhodne se při volbě výstupu nebo sjezdu, rozhodne, zda se celý“ podnik“ hodí k mým znalostem a aktuálním podmínkám.

Tvrdit hned po lavinovém neštěstí že šlo o „lehkomyslnost“ nebo říci „jak to mohli takhle udělat“ je rovněž „in“. Avšak mohlo by se pomyslet, že člověk mohl jednoduše být při skialpové túře – jako vždy při horolezectví – ve špatný čas na špatném místě.....

Peter Plattner je horský vůdce a odborník na alpinistické úrazy.

Walter Würtl je horský a lyžařský vůdce, odborník na alpinistické úrazy a soudní znalec.

Články o vybavení pro vyhledávání a batozích s airbagy

LVS a airbagy – novinky

Batohy s airbagy – přehled

Reklama:

Kam dál?

Komentáře k článku

 
 
Zatím nikdo nepřidal komentář...
 
Vyhledávač tras
 
 

Mohlo by vás zajímat

 

Kde se diskutuje

 
 


© cestydoprirody.cz, 2011-2013 | Weather forecast from yr.no, delivered by the Norwegian Meteorological Institute and the NRK