Logo Cestydoprirody.cz

Moravané v Himálajích – již 150 let

16.June 2014
Velikost písma: A A A Tisk Autor: PEDAS
Stojím na malém hřbitově v Lehu, městě ležícím v údolí řeky Indu (správní středisko oblasti Ladak, indický stát Jammu a Kashmir). Tři dny štrachání se autobusem z Dillí s poznáváním „incredible India“. Nebo variantně tři hodiny letadlem s „vychutnáváním“ následků rychlé – tj. nedostatečné – aklimatizace ve výšce něco málo přes 3500 m n.m..
Hlavní foto článku

Na náhrobním obelisku čtu jméno zesnulého, který se narodil na Moravě. Zde v srdci velehor spočinulo tělo vědce a cestovatele Ferdinanda Stoličky, kterému indická koloniální vláda nechala vybudovat na důkaz úcty a obdivu k jeho práci honosný hrob. V letošním roce si připomínáme výročí 140 let od jeho skonu v ladackém Murghí 19.6.1874. Zároveň je to 150 let, kdy tento geolog a přírodovědec poprvé navštívil Himálaje. Jeho tehdejší výzkumná cesta vedla z města Šimly, které se nachází pod dnešním Národním parkem Vysoké Himaláje. Výprava se vydala proti proudu řeky Spiti. V průsmyku Parangla se výprava skoro udusila v silné sněhové vichřici. Poté vystoupali do pětitisícových výšek, kde se před nimi objevila velká ledovcová pole a část nosičů utekla. Překonávali dravé horské bystřiny – až dvacetkrát za den – a ve stále nebezpečnějším terénu postupně prchali další nosiči. Stolička se musel vrátit. Geologicky však na čtyřměsíční cestě zmapoval rozsáhlé části pohoří. Zajímavé poznatky si přinesl i z dalších oborů, zejména z ornitologie a vůbec ze zoologie. Konal také pravidelná meteorologická pozorování.
Jeho život byl plný práce a jak lze z početných zdrojů zjistit, trávil po studiích více času ve světě než v rodné Kroměříži či jinde v Rakousku Uhersku. Publikoval pod jménem Stoliczka, ale svému národu se neodrodil, o rakouskou příslušnost moc nestál a hlásil se k Moravě jako ke své rodné zemi.
I v současnosti můžete pevné pojítko mezi La-dakem (zemí vysokých sedel) a Českou republikou. Působí zde již několik let nezisková společnost MOST z Ostravy. Zajišťuje pomoc při stavbě ženského buddhistického kláštera poblíž městečka Kaza. Ve spitském údolí i v Ladaku formou adopce na dálku s názvem „Kmotrovství“ podporuje studia buddhistických mníšků v klášterech Ki, Tikse, Diskit, Komik. Největší část pomoci štědrých Čechů však míří k Tibeťanům. Dětem v exilových školách, které utíkají ze země sněhu do Indie za vzděláním. Starým lidem, kteří byli v první vlně emigrantů po násilném obsazení Tibetu čínskou armádou. Tibetským nomádům. A pomoc proudí také přímo do dvou tibetských škol ve východním Tibetu. I vy můžete projekty podpořit – jednorázově zasláním „ésemesky“ ve tvaru DMS PROTIBET na číslo 87 777 (cena 1 SMS je 30 Kč) nebo na stejné číslo pomůžete 12× za rok formou zprávy DMS ROK PROTIBET. Více informací lze najít na stránkách www.protibet.cz.
O předčasném skonu našeho rodáka se vedou dodnes debaty. Nemocné srdce, zánět míchy zkomplikovaný zánětem mozkových blan, tyfus nebo totální vyčerpání? Zjednodušeně lze říci, že následkem meningitidy je vlastně také otok mozku, což je stav podobný jedné z pokročilých forem vysokohorské nemoci. S dnešními znalostmi tohoto stavu lze konstatovat, že český přírodozpytec a zeměznalec zemřel pravděpodobně na nemoc, s jejímž nebezpečím dnes v Himálaji počítá každý trochu odpovědný turista.

Před odchodem fotím mramorovou desku na náhrobku tvaru obelisku, která hlásá narození 7.6.1838 (a údaj najdete i v několika zdrojích na internetu). Datum nesedí. Stačí vyhledat rodný list mladého vědce (zemřel v 36 letech!) v archivu Moravského zemského archivu Brno a zjistíte, že to bylo o měsíc později.
V roce 2008 vyšla emise příležitostných poštovních známek „Cestovatelé“, kde je Stoličkův portrét doplněn horami v dálce. Horami, které mu byly láskou i osudem.

Petr Ďásek, dobrovolník MOST, o.p.s., www.protibet.cz

Reklama:

Kam dál?

Komentáře k článku

 
 
Zatím nikdo nepřidal komentář...
 
 


© cestydoprirody.cz, 2011-2013 | Weather forecast from yr.no, delivered by the Norwegian Meteorological Institute and the NRK